Na dovolené v Itálii chtěl Martin jen přeběhnout ulici pro zmrzlinu. Na mokré dlažbě uklouzl, poranil si koleno a skončil na chirurgii. Nebyl to dramatický úraz, žádná operace ani dlouhý pobyt v nemocnici. Přesto musel nejprve zaplatit vyšetření, rentgen a ošetření. Když pak telefonoval pojišťovně, zjistil, že největší problém nebude samotná bolest, ale otázka, co přesně jeho pojistka hradí a jak bude postupovat při placení.
Podobný scénář se může odehrát během několika minut. Léčebné výlohy proto nejsou v cestovním pojištění doplňkem k zavazadlům nebo zpožděnému letu. Jsou jeho hlavním důvodem. Rozbitý telefon zamrzí, ztracený kufr zkomplikuje cestu, ale zdravotní péče v cizině může zasáhnout rodinný rozpočet na roky.
Účet za ošetření nezná hranice
V České republice člověk často vnímá zdravotní péči jako službu, jejíž cenu přímo nevidí. V zahraničí se ale účet skládá z jednotlivých položek: vyšetření, laboratorní testy, léky, pobyt na pokoji, zákrok, převoz sanitkou nebo následná doprava domů. U vážnějších stavů se částka rychle dostane do řádu desítek či stovek tisíc korun.
Zvlášť výrazné rozdíly čekají cestovatele ve Spojených státech. Mezi Českou republikou a USA neexistuje dohoda o bezplatné zdravotní péči a doporučený limit léčebného krytí pro cestu do USA činí nejméně 50 000 dolarů. To není přehnaná opatrnost. Už samotné vyšetření na pohotovosti může být nákladné, hospitalizace nebo operace pak účet násobně zvýší.
Ani Evropa neznamená automaticky péči zdarma. Evropský průkaz zdravotního pojištění, známý jako EHIC, platí ve 27 státech Evropské unie, dále na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a ve Spojeném království. Umožňuje čerpat nezbytnou zdravotní péči za podmínek platných pro místní pojištěnce. To může znamenat spoluúčast nebo platbu předem.
EHIC navíc nepokrývá soukromé kliniky, horskou záchrannou službu ani převoz zpět do České republiky. Kdo si v Alpách zlomí nohu mimo sjezdovku, nemůže automaticky předpokládat, že náklady na zásah horské služby vyřeší evropský průkaz. Stejně tak nehradí cestu sanitkou nebo letecký transport domů, pokud zdravotní stav nedovolí pokračovat v cestě.
Právě tady se ukazuje rozdíl mezi veřejným zdravotním systémem a cestovním pojištěním. EHIC řeší přístup k nezbytné péči v určitém rozsahu. Pojištění má chránit před účty a organizovat pomoc v situaci, kdy člověk nerozumí místnímu systému, neovládá jazyk a často ani neví, kam zavolat.
U některých ošetření může pacient zaplatit celou částku předem a teprve potom žádat o proplacení. Bez dokladů, lékařských zpráv a účtenek se taková situace snadno promění v další starost. Telefonní číslo asistenční služby uložené v mobilu má v tu chvíli podobnou hodnotu jako pas.
Nejde jen o návštěvu lékaře
Dobré léčebné krytí nekončí u receptu z místní lékárny. Mělo by zahrnovat akutní ošetření, léky, hospitalizaci a podle situace také převoz nemocného do České republiky. Pojištění má pokrývat i repatriaci ostatků, o které nikdo nechce přemýšlet při balení kufru, ale právě takové riziko patří k těm, která mohou rodinu finančně i organizačně ochromit.
Převoz domů přitom není totéž jako běžná cesta letadlem. Zdravotní stav může vyžadovat sanitku, zdravotnický doprovod nebo speciální transport. O tom, zda je repatriace možná, rozhodují lékaři a asistenční služba. Cestující si obvykle nemůže jednoduše koupit letenku a očekávat, že mu ji pojišťovna zpětně zaplatí.
Pozornost si zaslouží také výše limitu. Pojistka s nízkým limitem může vypadat levně, ale při vážnějším úrazu se její ochrana vyčerpá dřív, než léčba skončí. Část nad sjednaný limit pak zůstává na pojištěném. Rozdíl mezi několika variantami pojištění bývá v ceně dovolené malý, zatímco rozdíl v rozsahu krytí může být zásadní.
Pro schengenské vízum je povinné zdravotní pojištění s minimálním limitem 30 000 eur. Zahrnovat musí akutní péči, hospitalizaci a repatriaci. Tato hranice ale neznamená, že se hodí pro každou cestu a každého cestovatele. Člověk mířící do země s drahou zdravotní péčí nebo plánující lyžování, potápění či jinou rizikovější aktivitu může potřebovat vyšší limit a připojištění.
Stejně podstatné jako samotná částka jsou výluky. Pojišťovna může odmítnout plnění při alkoholu, při porušení pokynů lékaře nebo u potíží souvisejících s onemocněním, které cestovatel předem neuvedl. Problém může nastat také při sportu, který smlouva nepovažuje za běžnou rekreační aktivitu. Čtení podmínek nebývá zábavné, ale právě tam se rozhoduje, zda bude pojistka v kritické chvíli fungovat.
Martin se z italské nemocnice nakonec vrátil po svých. Z jeho případu zůstala hlavně jedna nepříjemná vzpomínka a několik dokumentů k proplacení. U vážnějšího úrazu by se však řešila hospitalizace, převoz a možná i cesta celé rodiny domů. Léčebné výlohy nejsou okrajová kolonka ve smlouvě; jsou hranicí mezi zvládnutelným incidentem a účtem, který člověku změní život.
