Pro řidiče je střet se zvěří okamžikem, kdy se dvě naprosto odlišné situace náhle spojí: ještě před chvílí jede po silnici běžným tempem, o pár vteřin později stojí u poškozeného auta a neví, zda má nejdřív kontrolovat vůz, zvíře, nebo volat pomoc. U takové nehody se vyplatí postupovat klidně a v přesném pořadí. První krok je přitom jasný: volejte policii na čísle 158 vždy z místa nehody. Operátor podle okolností rozhodne, zda na místo vyšle hlídku.
Než telefonát vyřídíte, zajistěte místo tak, aby do odstaveného auta nebo dalších překážek nenarazil jiný řidič. Zapněte výstražná světla a podle situace umístěte výstražný trojúhelník. Zkontrolujte také, zda není někdo z posádky zraněný. K poraněnému zvířeti se ale nepřibližujte. I srna, která působí nehybně, může v panice kopnout nebo zaútočit. Zvíře neodvážejte, nepokoušejte se ho odtáhnout ze silnice a neřešte sami jeho další osud. O to se postarají příslušné složky a osoby, které k tomu mají oprávnění.
Z místa pořiďte co nejvíc použitelných fotografií, ovšem jen tehdy, když tím neohrozíte sebe ani ostatní. Zachyťte poškozené části auta, jeho polohu na silnici, okolí nehody a případné stopy po střetu. Hodit se mohou například chlupy, krev nebo poškozená vegetace. Fotografie by měly ukázat nejen detail promáčknutého nárazníku, ale i širší souvislosti. Poškození někdy vypadá na první pohled menší, než ve skutečnosti je. Náraz do většího zvířete může zasáhnout chladič, světla, kapotu nebo elektroniku, i když vůz stále nastartuje a dokáže odjet.
Tady se dostává ke slovu pojištění. Běžné povinné ručení škodu na vlastním autě po střetu se zvěří nezaplatí. Povinné ručení slouží především k úhradě škod, které provozem svého vozidla způsobíte někomu jinému. Na opravu vlastního vozu potřebujete havarijní pojištění, případně samostatné připojištění střetu se zvěří. Rozhodující není jen název produktu, ale konkrétní smlouva: zkontrolujte rozsah krytí, spoluúčast, případné limity a podmínky, za kterých pojišťovna škodu uzná.
Některé smlouvy kryjí pouze přímý náraz do zvířete, jiné mohou řešit také škodu vzniklou při vyhýbacím manévru. Právě tady se vyplatí nepředpokládat, že každá pojistka funguje stejně. Řidič, který strhne volant, aby srně unikl, může skončit v příkopu nebo ve svodidlech, aniž by se zvířete dotkl. Taková událost se posuzuje podle nastavení pojištění a okolností nehody, nikoli podle toho, že se v blízkosti silnice nějaká zvěř skutečně pohybovala.
Událost nahlaste bez zbytečného odkladu také pojišťovně. Připravte si popis průběhu, místo, čas, fotografie a informace o poškození. Policejní oznámení nebo potvrzení bývá podmínkou pojistného plnění, takže odjezd z místa bez kontaktování policie může pozdější vyřízení výrazně zkomplikovat. Pojišťovna může chtít doložit, že k poškození došlo právě při střetu se zvěří, ne třeba při jiném incidentu na parkovišti. Proto jsou záznam z místa, fotografie a policejní dokumentace tak cenné.
Častá bývá také otázka, komu poslat účet za opravu, když zvíře vběhne na silnici z okolního lesa. Náhradu škody obvykle nelze požadovat po mysliveckém spolku, honebním společenstvu ani po Lesích České republiky. Zvěř je podle českého práva obnovitelné přírodní bohatství a samotný fakt, že se pohybovala v honitbě nebo poblíž lesa, ještě nezakládá odpovědnost konkrétního subjektu. Prakticky tedy většinou rozhoduje vlastní havarijní pojištění nebo připojištění.
Nejvíc chyb se po nehodě rodí ze snahy všechno vyřešit rychle. Člověk chce odjet, odstrčit zvíře z vozovky nebo se spokojí s jednou fotografií promáčklého blatníku. Jenže právě těch několik minut na místě může později rozhodnout o tom, zda pojišťovna škodu bez potíží posoudí. Když jsem podobné situace popisoval řidičům, opakoval se jeden praktický detail: pojistné podmínky si většina z nich otevřela až po nehodě. Přitom stačí zkontrolovat je předem, třeba při obnově smlouvy, a zjistit, zda v ní střet se zvěří skutečně figuruje a jak vysoká je spoluúčast.
