Pan Novák si sjednal životní pojištění po telefonu a při vyplňování zdravotního dotazníku uvedl, že je zdravý. Na otázku týkající se zvýšené hladiny cukru odpověděl záporně, protože mu lékař zatím nestanovil cukrovku a on sám svůj stav nepovažoval za nemoc. O několik let později zemřel a pojišťovna při posuzování nároku zjistila, že už před uzavřením smlouvy měl zdravotní potíže odpovídající prediabetu. Plnění odmítla.
Podobné situace nepůsobí při sjednávání pojištění dramaticky. Člověk spěchá, spoléhá na vysvětlení poradce a některé otázky vyplní podle vlastního výkladu. Právě v těchto drobnostech se ale může skrývat důvod, proč pojistka v rozhodující chvíli nepomůže.
Jedna nepřesná odpověď může změnit výsledek
Zdravotní dotazník není formalita. Pojišťovna jej používá k posouzení rizika a podle odpovědí stanovuje pojistné, výluky nebo samotnou možnost pojištění. Problém nastává, když klient zamlčí diagnózu, vyšetření, dlouhodobé potíže nebo pravidelné užívání léků. Stejně nepříjemné mohou být i odpovědi, které nejsou úmyslně nepravdivé, ale vznikly z nedbalosti.
Podle § 2809 občanského zákoníku může pojišťovna odmítnout pojistné plnění, jestliže klient na písemné dotazy úmyslně nebo z nedbalosti odpoví nepravdivě či neúplně a pokud by při pravdivé odpovědi smlouvu uzavřela jinak, případně vůbec. Nejde přitom jen o životní pojištění. Podobnou logiku mohou mít také dotazy u pojištění nemovitosti, podnikatelských rizik nebo vozidla.
Rozhodující nebývá to, zda člověk určitou potíž považoval za důležitou. Rozhoduje přesné znění otázky a význam informace pro posouzení rizika. Když si klient není jistý, zda má uvést starší operaci, dlouhodobé bolesti zad nebo vyšetření, které nakonec nevedlo k diagnóze, bezpečnější je požádat o vysvětlení a odpověď si nechat zaznamenat. Pár minut navíc je levnější než spor po pojistné události.
Na podobný problém narazil i případ, v němž Nejvyšší soud potvrdil odmítnutí plnění kvůli prediabetu, který existoval už při sjednání pojištění. Pojišťovna se o této skutečnosti dozvěděla v květnu 2022. Případ ukazuje, že ani stav, který klient nevnímá jako hotovou nemoc, nemusí být pro pojišťovnu bezvýznamný.
Podpis bez kontroly nechává rozhodovat cizí výklad
Při sjednávání přes poradce lidé často kontrolují hlavně cenu. Ta je přehledná a snadno se porovnává. Mnohem podstatnější bývá rozsah krytí: limity, čekací doby, výluky, územní platnost nebo podmínky, za nichž pojišťovna považuje událost za pojistnou.
Častým omylem je představa, že formulace jako „pojištění všech rizik“ znamená ochranu proti čemukoli. Ve skutečnosti má i takový produkt vlastní výluky a omezení. U pojištění domácnosti může být rozdíl mezi krádeží vloupáním a prostým zmizením věci. U pojištění odpovědnosti zase nemusí být automaticky kryta každá škoda způsobená při podnikání nebo při používání vozidla.
Zprostředkovatel by měl smlouvu vysvětlit a pracovat v zájmu klienta. Když při sjednání udělá chybu, odpovědnost tím ale nezmizí. Pojišťovna musí napravit pochybení při sjednání smlouvy i tehdy, když ho způsobil její externí zprostředkovatel; vyžaduje se včasná a účinná náprava. Klient by proto neměl přijmout odpověď, že „za to může poradce“ a věc je tím uzavřená.
V roce 2022 dostali pojišťovací zprostředkovatelé pokuty v souhrnné výši 1,12 milionu korun. Ve stejném segmentu se přitom uzavřelo téměř pět milionů smluv s předepsaným pojistným téměř 38 miliard korun. Čísla sama neříkají, že každý poradce pracuje špatně, ukazují ale, jak velký prostor pro chyby vzniká při masovém sjednávání.
Smlouva uzavřená na dálku není past bez úniku
Telefon, tablet a několik potvrzení dnes stačí k uzavření pojistné smlouvy. Rychlost je pohodlná, zároveň ale zvyšuje riziko, že klient přehlédne přílohy nebo si nesplete nabídku s konečnou smlouvou. Před potvrzením je vhodné uložit si návrh smlouvy, pojistné podmínky, záznam z jednání i odpovědi v dotazníku.
U běžného pojištění sjednaného na dálku lze od smlouvy odstoupit do 14 dnů. U životního pojištění je lhůta 30 dnů. Neznamená to, že lze lhůtu využít bez ohledu na okolnosti nebo že se automaticky vrátí každá zaplacená částka v plném rozsahu. Rozhodující je, kdy a jak byla smlouva uzavřena, zda pojišťovna řádně poskytla potřebné informace a zda už nezačalo plnění podle smlouvy.
Lhůta navíc neslouží jako náhrada za čtení podmínek. Některé rozdíly mezi nabídkami se objeví až v přílohách: například u pracovní neschopnosti, invalidity nebo škod způsobených vodou. Dokumenty není nutné studovat jako právník, ale je třeba vědět, co přesně je pojištěno a co už nikoli.
Obmyšlený nemusí o svém právu vědět
Zvláštní situace může vzniknout u životního pojištění po smrti pojištěného. Osoba určená k přijetí pojistného plnění, takzvaný obmyšlený, nemusí mít přehled o tom, že byla ve smlouvě uvedena. Pokud o pojištění neví rodina ani zaměstnavatel, může nárok zůstat dlouho bez uplatnění.
Novela občanského zákoníku č. 333/2025 Sb. zavedla pojišťovně povinnost vyrozumět obmyšleného o jeho právu na plnění do 60 dnů od chvíle, kdy tuto skutečnost zjistí, pokud jeho kontaktní údaje má nebo je může zjistit. Přesto má smysl udržovat údaje ve smlouvě aktuální. Změna adresy, příjmení nebo telefonního čísla může zkomplikovat komunikaci právě tehdy, kdy ji nikdo nechce řešit zdlouhavě.
Pojistná smlouva není dokument, který se podepíše a uloží do šuplíku navždy. Život se mění: přibydou děti, hypotéka, podnikání nebo nový automobil. Smlouva přitom zůstává stejná, dokud ji někdo neupraví. Mně osobně připadá užitečné projít si ji jednou za rok stejně jako výpis z účtu — ne proto, že by se každý rok muselo něco měnit, ale protože stará pojistka často chrání člověka, kterým už dávno není.
